Příběh obrazuCo se skrývá za obrazem
Édouard Cortès si vysloužil přezdívku „pařížský básník malby“. Místo přesných detailů se soustředil na zachycení nálady a atmosféry města. Toto náměstí maloval mnohokrát, nejčastěji za soumraku, v dešti nebo pod sněhem, aby ukázal hru světla na mokrých ulicích.
Obraz je i fascinujícím historickým záznamem z první poloviny 20. století. Zachycuje přechodné období, kdy se na pařížských dlažebních kostkách ještě běžně potkávaly tradiční koňské povozy s prvními moderními automobily.
Ačkoliv je ulice plná studeného sněhu, z díla vyzařuje teplo. Cortès toho dosáhl díky hrubším tahům štětce a výrazným žlutým či oranžovým tónům, které kontrastují s šedým zimním dnem a vytvářejí snový dojem.